Tripy a výlety
  • Registrace

 

Bylo 20.09.2016 co jsme spolu s parťákem Kubajzem Markem podnikli, alespoň z mého pohledu, velmi atraktivní trip. Během pár chvil domlouvání se v autě, padla volba na Gerlachovský štít. Nikoli však běžnou cestou Velického žlabu, ale hřebenovkou, tzv. Martinkou.

 

V pondělí k večeru jsme po několika zastávkách, vč. lezení na Prečínských skalách, zastavili Kubajzův multifunkční vůz na parkovišti v Tatranské Poliance.

Na večír padlo pár piv, rozsáhlá debata nad nesmrtelností brouka a samozřejmě důsledné rozplánování následujícího dne. Ve čtyři hodiny úterního rána, jsme se na popud budíku vymrcasili ze spacáků a zkoncentrovali těla vhodně zvolenou snídaní k výkonu. Zabalili vše potřebné k lezení a v pět hodin, svižným tempem hůrá k cíli. Kubajz naší cestu velmi zodpovědně dokumentoval svým fotoaparátem, přesto jsme se již o půl osmé ocitli v sedle na Polském hřebeni.

Počasí nebylo zcela optimální, ve vyšších polohách mohlo být okolo nuly, i pod, foukal velmi silný severní vítr a v polohách do cca 2300 m.n.m se vyskytovala kupovitá oblačnost, naštěstí bez deště či sněhu. Severní stranu téměř celého hřebene, následkem nízkých teplot a větru, pokrývala námraza.

Tudíž jsme volili klidný a jistý postup stranou k Velické dolině, která poskytovala mnohem lepší podmínky. Od začátku jsme se dojišťovali lanem, které Kubajz převlékal přes mnohé žulové hroty a jehlice, alespoň jako lehkou útěchu a pro klid v hlavně, při dech beroucích pohledech do roklin pod námi. Výstup je klasifikován obtížností II-III, avšak po zhodnocení některých úseků se nám zdála škála poněkud měkká a pár etáži bychom hodnotili za těžší. Možné je, že jsme ne vždy volili nejjednodušší cestu a do karet nehrála ani lehká vlhkost hřebene a občasná námraza jižní strany. Nicméně Kubajz jako profík, zvládal vše bez komplikací a já jsem za ním udržoval krásně plynulé, zvolené tempo. Po dvou hodinách námahy v mlze, přelézání mnohých věžiček, věží a kamenů se nám hora odvděčila.

Vystoupali jsme nad oblaky a naskytly se nám nebývale silné zážitky v podobě rozhledu do všech stran s inverzním charakterem počasí. Nádherné pohledy na celé vrcholové partie Tater, doplňovali neskutečné, strmé linie hory, padající do Velické a Batizovské doliny, které jsme okem zachytávali přes rozbitou oblačnost. Návaly euforie gradovaly při každém dalším posunu vzhůru, až se před námi hrdě tyčil Zadný Gerlach s krásným vrcholem, ideálním pro rest, focení a nějakou tu svačinku.

Odtud již zbýval poslední úsek, prudký, vzdušný výšvih na vrcholový hřeben samotného Gerlachu. Svižně jsme se z Tetmajerova sedla vyhoupli až na z obou stran silně exponovaný vrcholový hřeben, kterým jsme završili náš výstup.

Pár chvil pro kochání, focení, také k doplnění energie a tekutin.

No a už zbývá jen sestup. Přímo za nosem, Batizovským žlabem k Batizovskému plesu a poté urputná dupačka magistrálou, a až k autu navazující stezkou.

Podání rukou, s pocitem dobře odvedené práce.

Malé občerstvení ve formě studeného bufetu, poslední selfie s tatranským reliéfem a mocným Gerlachovským kotlem, zážeh motoru a čeká nás nejrizikovější část celé výpravy, tj. cesta domů.

Avšak cesty téměř prázdné. Se soumrakem se loučíme s hrdě čnící Krivání a zbytkem Tater. Abych to tedy shrnul. Extra luxusní trek, s množstvím zážitků. Velmi dlouhý a náročný výstup, který se však zaryje do paměti a poskytne půdu pro dalekosáhlé vyprávění.

Nádherné výhledy, se spoustou vzdušných, exponovaných úseků, ale také počin spočívající v jisté fyzické i psychické zdatnosti jedince, jež se do tohoto podniku pustí. Celková časová náročnost činila 12 hodin solidní dřiny (pozn. redakce standartně dle mapových podkladů by to bylo cca 15 hodin, tak nepodceňovat).

Toť vše, co jsem chtěl. Hore zdar!!!

 

Peter ;)

 

Koho by zajímalo bližší info k Martince, tak zde je to pěkně popsané http://www.goat.cz/index.php?path=VysokeTatry_Speciality_Martinka_Martinka

Martinkou na Gerlach - krása střídá nádheru!!!

ozio_gallery_nano
Ozio Gallery made with ❤ by joomla.it

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit