Tripy a výlety
  • Registrace

V pátek 1.7. čtu zprávu od Kubajze „ Zdar, pojeď se mnou od pondělí do středy do Tater, dáme lehčí cestu na Lomničák“. No usmál jsem se a pro sebe si říkám, to bude hustýýý, Kubajzův výklad slova „lehčí“ už znám.

Jak probíhal můj první výjezd do Arca? Čtěte, slintejte, blázněte a nebo si dělejte co chcete ;)

 

Je 12. 6. Neděle odpoledne a my vyrážíme s naší čtyř a půl členou partou do Itálie. Cesta byla sice dlouhá a nepohodlná, ale hnali jsme se vpřed s Kubajzovou nesmrtelnou felicií a rakví doslova přikurtovanou na střeše.

 

Do Itálie jsme dorazili o půl jedné večer a v klidu jsme se vyspali v jeskyni nedaleko městečka Sarche. Jelikož jsem v jeskyni ještě nespal, tak jsem si to představoval trošku jinak než to bylo. Dřevěnou plošinu v jeskyni na spaní v pěti metrech jsem fakt nečekal. Tak tam jsme se trošku prospali na ten rozlezový den a brzo ráno jsme jeli na místo, kde nás čekala druhá polovina party.

 

První den jsme se rozlezli v sektoru Belveder. S krásným výhledem na jezero Lago di Garda. Někteří z nás vylezli slušné cesty, ale někteří byli úplně marní :D. Ale přece jenom. První den... Není kam spěchat.

Spát jsme šli zase do jeskyně, protože jsme vyčkávali déšť. A taky, že jsme si rozložili spaní, najedli se a začalo pršet. Další den jsme navštívili Nago. A po dlouhé štrece, která vedla ke skalám jsme si pořádně odpočinuli a po nějaké chvíli šli lézt. Úterý byl smolný den. Hlavně pro Adama, který si narazil kotník při dopadu a tím to pro něj zkončilo. Adam jel s Barčou a Romanem do nemocnice, ale s Romanem se tam nenudili a zpátky do jeskyně přijeli celí vysmátí.

Další tři dny jsme lezli v Massone. Všichni jsme tam měli co lézt. Kuba OS 7a, Peter 7a a já 7c Shaved Biever, ve kterém jsem strávil dva dny, ale nakonec stejně nepadl...tak příště to dám a třeba i na rozlez ;)

Adamovi se udělalo špatně od žaludku, takže toho zase moc nevylezl a spíše seděl v autě nebo ležel pod skalou. Večer jsme zjistili že nám někdo vlezl do auta a co nekradli. No samozřejmě můj batoh s oblečením a věcma, prostě paráda. Ale co už, večer zalezu do spacáku, který mi naštěstí v autě zůstal a odchodím to v tom co mám na sobě ;)

 

Poslední den.. Poslední šance vylézt 7c a jet domů s úsměvem na tváři. Ať už nejedu domů s prázdnou, když nás okradli. Jedeme do sektoru San Siro kde jsme s Filipem pokusovali v 7c celý den. Zatím co Kuba s Adamem už měli vylezené 7b po dvou hodinách. Naštěstí naše snaha nebyla zbytečná a potom co Adam vymyslel software se mi daří to sedmým pokusem přelezt a domů jsem si dovezl svoje první 7c.

 

Pěkný výjezd za námi a doufám že spousta před námi.

 

Mějte se fajn

Rosťa

 

 

 

   Milí přátelé, dnes Vám budu psát o našem velkém dobrodružství, které jsem prožil společně s mým kamarádem Lubou Rekem na nejvyšší hoře Slovenské republiky Gerlachovském štítě ve výšce 2655 m.n.m.

 

Jan Tichavský

 

Pokaždé když se z Fater vracím domů tak si říkám, že už příště navštívím Janošíkovy diery, už příště….
Vše vypadá tak, že příště bude zase až příště. A zase jedu s batohem na jiný trek…

Na čas vybíhám před barák a tam už na mě čeká Vašek a odjíždíme vyzvednout Honzu, společně kupujeme jízdenky a nastupujeme do obsazeného rychlíku mířícího do Bohumína. 



Ranní Javorníček - zahřívací kolo
Rovnou po noční šichtě se vydávám do Veřovic, v noci krásně a vydatně pršelo a tak očekávám mlhu, ano tu kouzelnou mlhu v lesích a na vrcholu.

Ahoj, právě je 22.04.2016 a my se zase po delší době ozýváme, tentokrát jedeme do Francie..... a i když se říká ,,Všude dobře, doma víte co", tak momentálně se doma brutálně ochladilo a začalo sněžit. Projistotu jsme se tedy vydali do Provensálska a nabíjíme se každodením sluníčkem.

O zaječí skok.
Celý trek byl v základu zamýšlen úplně jinak než se nakonec odehrál. Rozhodující roli má vždy ve všem počasí, to tvoří a udává celou strategii mého „toulání“ po horách. Prvotní plány počítaly s mou účastí v západních roháčích.


Jak se (ne)zabít v Tatrách rohatých. 
Pro srpen jsem si naplánoval sedmidenní trek po západních Tatrách s návštěvou dvou jeskynní v Tatrách nízkých v Demänovské dolině.
Přejít, přelézt, přetraverzovat a vyšlápnout přes podstatnou část Roháčů, to byl můj prvotní plán v Tatrách.
Ale vše dopadlo jinak, než jsem si předem naplánoval a po třech dnech na hřebeni se neplánovaně vracím domů.



Rád bych se s Vámi podělil o několik poznatků a zkušeností z mého zimního kurzu "Survival 2015" který se uskutečnil druhého, až šestého unora 2015. Kurz byl součástí mého studia oboru Rekreologie a náplní předmětu, přežití v zimní přírodě. Možná tím někoho také budu dále motivovat ke studiu tohoto netradičního studia zejména zážitkové pedagogiky, teď ale zpět k našemu tématu.

survival

Tak a je to tady, zase jsme doma....... doma v tom všedním životě a je za námi malá etapa života. Života, ve kterém jsme se seznámili se Španělskou Siestou... .jako bych někde slyšel:

 

¿Qué piensas hacer mañana ?  Co máš na zítřek v plánu?

No sé lo que el mañana. Hoy vivo. Nevím co zítra. Žiji dnes.

 

Tak v tomto duchu jsme se snažili žít 14 dní.... jedinou starostí bylo ráno se rozhodnout, jestli vůbec polezeme nebo ne :D

 

Zkrátka trip jak má být.